Studijní materiál: J.Kandert : „My“, příslušníci civilizovaných národů, a „oni“, příslušníci kmenů
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,0 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Univerzita Hradec Králové
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Filozofie
- Předmět:Úvod do kulturní a sociální antropologie
- Autor:kungs
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:4 strán
- Zobrazeno:844 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:9746
- Poslední úprava:27.02.2017
1) 3 definice národu
- Národ je nejvyšší kulturní jednotka tvořená občany státních společností.
- výčtové definice:
- vypočítávají znaky národa
„Národ je historicky vzniklé, pevné společenství lidí spojených společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím ve společné kultuře.“
„K výčtovým definicím je možné počítat i definici národa, kterou publikoval Miroslav Hroch. Praví se v ní, že tři charakteristiky národa je třeba označit za nenahraditelné:
1. vyšší stupeň intenzity komunikace směřující dovnitř skupiny ve srovnání s komunikací směřují- cí mimo její rámec (tato vnitřní komunikace byla obvykle podmíněna jazykovou homogenitou);
2. jistá podoba „kolektivní paměti“, tj. povědomí společné minulosti, vědomí sounáležitosti s přísluš- níky stabilní, tj. historicky zakotvené skupiny „ná- rod“;
3. koncept rovnosti všech příslušníků národa jako členů občanské společnosti, který byl neuskutečni- telný v podmínkách feudálního systému; právě tato charakteristika nabízí pravděpodobně nejdůležitější kritérium pro rozlišení moderního národa od náro- da „středověkého“.“
- Národ je nejvyšší kulturní jednotka tvořená občany státních společností.
- výčtové definice:
- vypočítávají znaky národa
„Národ je historicky vzniklé, pevné společenství lidí spojených společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím ve společné kultuře.“
„K výčtovým definicím je možné počítat i definici národa, kterou publikoval Miroslav Hroch. Praví se v ní, že tři charakteristiky národa je třeba označit za nenahraditelné:
1. vyšší stupeň intenzity komunikace směřující dovnitř skupiny ve srovnání s komunikací směřují- cí mimo její rámec (tato vnitřní komunikace byla obvykle podmíněna jazykovou homogenitou);
2. jistá podoba „kolektivní paměti“, tj. povědomí společné minulosti, vědomí sounáležitosti s přísluš- níky stabilní, tj. historicky zakotvené skupiny „ná- rod“;
3. koncept rovnosti všech příslušníků národa jako členů občanské společnosti, který byl neuskutečni- telný v podmínkách feudálního systému; právě tato charakteristika nabízí pravděpodobně nejdůležitější kritérium pro rozlišení moderního národa od náro- da „středověkého“.“